Nádoba
šelestu křídel ztracených motýlů.
Jsem nádoba
a moje srdce uzávěr.
Ale někde cestou k tomu poli se zakutálel.
Příliš jsem spěchala,
nebyl čas se otočit,
zastavit,
a to zatracené víčko najít.
A tak nádoba zůstala otevřená
a občas do ní něco z procházejících lidí napršelo.
Občas přišly bouře, které bolely,
kyselé deště,
kapky písku z pouště,
lektvary jedů,
rosa, co voněla po něčem, co mohla být láska a nebo taky ne.
Tuším, že jeden ji použil, když si cestou ke svému cíli
potřeboval vyprázdnit měchýř.
Ti, co později z láhve pili,
strávili dlouhý čas nemocní.
Občas se nádoba svalila.
Řekl bys, poutníku,
že v ní nic nezbylo,
ale když prošel někdo další,
postavil její dno na zem
a ona hrdlem sbírala,
co padalo,
padalo,
pršelo,
křičelo,
smálo se,
a teď je plná a přetéká
v obilí...
které je příliš vysoké,
než aby byla viděna.
Olga Bulvová
Kdo jsem?
Jsem řeka. Řeka je přirozený vodní tok. Přirozeně teču životem, občas někoho smetu a v zájmu maskování se chovám často velice nepřirozeně. Kromě řek stále tekoucích rozeznáváme i řeky občasně tekoucí. Někdy to teče blbě...
Olga Bulvová
O život
"Život není to, co chceme, ale to co máme." (Arnošt Lustig) Včera. Sedíš v kuchyni a zíráš na hnědé obložení podlahy. A tu nehybnost vlastního nitra ruší jen tikot hodin. Ptáš se: "Jak jsem se dostal až sem?"
Olga Bulvová
Hurá, autoškola!
Musím se přiznat, že jako dítě jsem byla nebezpečná sobě i svému okolí. Především nejbližší rodinní příslušníci se často v důsledku mého jednání chytali za srdce, dovolávali se pomoci boží a potají navštěvovali psychiatra.
Olga Bulvová
Přirozený koloběh
Je to jako čichat k jímce plné hnědošedé hmoty a čekat, že co nevidět zavoní po pivoňkách. Venku pětatřicet nad nulou. Sluníčko svítí, vrabci štěbetají, obloha bez jediného mráčku. K zblití.
Olga Bulvová
Povídání o zvířátkách z farmy
Klára je blbá. Kdyby jí z blbosti narostly křídla, letěla by nad obláčky barvy duhy, nad vzdušný zámek pro poníky a víly se sukýnkami z okvětních lístků, až ke hvězdám, kde všechny stejně okřídlené slepice mají kouzelné domečky se sedmi trpaslíky a mohou jíst čokoládové dorty od rána do večera, aniž by přibraly jediné deko.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Biden nečekaně kývl na předvolební debatu. Kdykoli kdekoli, říká Trump
Americký prezident Joe Biden se v pátek nechal slyšet, že by chtěl do debaty se svým předchůdcem...
USA mění systém pomoci Ukrajině: už ne sklad, ale zbraně přímo ze zbrojovek
USA chystají dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině v přepočtu za více než 140 miliard...
VIDEO: Kdo nejlíp vříská? Soutěž v imitaci racků vyhrál malý chlapec
Devítiletý Cooper Wallace z britského Chesterfieldu v neděli vyhrál čtvrté mistrovství Evropy v...
Ukrajinci se snaží před bojem utéct do Rumunska, v řece mnozí najdou smrt
Tisíce Ukrajinců se od počátku ruské invaze pokusily překonat řeku Tisu na hranici s Rumunskem ve...
- Počet článků 32
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 932x