Pofoukám si, olížu si.
Bože, proč musím mít takovou hubu?!, myslela si. Co je to za život? Achich ach a ouvej. Zhroucená dosedla v restauraci U růžových poupat na měkké polstrování naproti své nejlepší přítelkyni. Helena si zrovna popotáhla z cigarety a nebyla zvědavá na prohlášení, že má Anna obličej chlupatý jak kokosový ořech. Měla svoje starosti. Jednu obří starost. Nevlastního otce. Člověka, který se Heleny ustavičně ptal, jak se jí daří, pořádal nesmyslné akce a výlety a určil večerku na desátou hodinu večerní, zatímco její vrstevnice ze sídliště ještě dobré dvě hodiny směly tančit nebo u Břéti doma popíjet pivko. Do psí díry, co to je za život?! Příští týden povinně na Šumavu. Kdyby to byla alespoň Itálie! Achich ach a ouvej.
O dva kroky dál se neklidně vrtěl nad sklenkou vína pětatřicetiletý Josef. I on měl svoje rozšklebené ranky. Byl přitažlivý a inteligentní. To si myslel Josef, ne my. Rozšklebené ranky se na něj lepily, jak vosy na lapače zavěšené v korunách třešní. Dmuly se jim prsa z výstřihů, lokýnky a boky pohupovaly vzrušeně ze strany na stranu. A protože byl krásný a inteligentní, rvala si ta dmoucí prsa, lokýnky a boky hystericky kůži z těla, když se s nimi rozcházel. A pak přišla zvláště rozšklebená rána s černobílou fotkou fazole. A chtěla peníze. Pro příštích osmnáct let minimálně. Bože! Achich ach a ouvej.
Polstrování u vedlejšího stolu obsazovala trojice rozložitých žen. Zaníceně rozebíraly svoje rozložitosti, a my víme, jak to takové dámy umí, a jedna z nich se doslova hroutila, neboť byla z přísedících nejširší. Taková potupa! Chodit do obchodů, jejichž vitríny zahalují po celé délce i šířce plátno, jako ubrus sváteční stůl, s cedulkou letní tunika. A manžel spílá, protože se na to už nemůže koukat. A všechny ty hubené žáby, které neodnosily jedno jediné dítě, se nakrucují až hanba. Nic se nedaří. Sportovat nemůže, hned popadá dech. Pořád jen diety, diety, diety. Achich ach a ouvej. Jak to ty tři ženy unavovalo. A proto se zakously do punčových řezů a větrníků a určily si datum další hubnoucí štace. Tentokrát to vyjde, ujišťovaly se. Ale zítra ne, raději začneme od příštího týdne. „Zítra peču kachnu.“, řekla ta úplně nalevo a ze dvou širokých hrdel se vydralo chápavé zamručení.
Jen muž sedící u stolu zastrčeném těsně u dveří toalet neměl žádné starosti. Přestože seděl u toalet, chápete?! Smál se, oči mu zářily jak reflektory prodírající se tmou a držel svou partnerku za ruku. Byl spokojený. Blbec jeden!, vyvstalo těm šesti lidem U růžových poupat na mysli. Jak si to vůbec představuje?! Taky nevíme. On si tu sedí a cení zuby štěstím, div blaženě nechrochtá. „Zaplatím.“, řekl ten blbec servírce a chystal se k odchodu. Jenže když vstal, rozhostilo se ticho. Muž se opíral o berle a od kolen dolů po poslední prst měl nohy umělé. Partnerka vstala také, pohladila ho po vlasech a pak se společně odšourali k východu. A ten blbec se usmíval! No, chápete?!
Olga Bulvová
Nádoba
Stojím v poli obilných klasů, které ještě nezezlátly. Takový ten okamžik, kdy všechna tráva a listí stromů tančí pod náporem letního vánku. A já stojím a přesto tančím s nimi. Bez hudby, v tichosti naducaných temných mraků...
Olga Bulvová
Kdo jsem?
Jsem řeka. Řeka je přirozený vodní tok. Přirozeně teču životem, občas někoho smetu a v zájmu maskování se chovám často velice nepřirozeně. Kromě řek stále tekoucích rozeznáváme i řeky občasně tekoucí. Někdy to teče blbě...
Olga Bulvová
O život
"Život není to, co chceme, ale to co máme." (Arnošt Lustig) Včera. Sedíš v kuchyni a zíráš na hnědé obložení podlahy. A tu nehybnost vlastního nitra ruší jen tikot hodin. Ptáš se: "Jak jsem se dostal až sem?"
Olga Bulvová
Hurá, autoškola!
Musím se přiznat, že jako dítě jsem byla nebezpečná sobě i svému okolí. Především nejbližší rodinní příslušníci se často v důsledku mého jednání chytali za srdce, dovolávali se pomoci boží a potají navštěvovali psychiatra.
Olga Bulvová
Přirozený koloběh
Je to jako čichat k jímce plné hnědošedé hmoty a čekat, že co nevidět zavoní po pivoňkách. Venku pětatřicet nad nulou. Sluníčko svítí, vrabci štěbetají, obloha bez jediného mráčku. K zblití.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Tlaková níže přinese mírné ochlazení. O víkendu bude oblačno, přijdou i bouřky
Přímý přenos Silný vítr a nebezpečí vzniku požáru na vybraných místech v Česku hrozí ještě ve čtvrtek, výstrahy...
USA uvalily nové sankce na stovky subjektů. V Rusku, Číně i na Slovensku
Spojené státy americké uvalily nové sankce na stovky osob a právnických subjektů. Souvisejí hlavně...
Zřícená dálnice v jižní Číně má již 36 obětí, další pátrání komplikuje počasí
Nejméně 36 lidí zemřelo v hornaté oblasti na jihu Číny, kde se ve středu po silných deštích zřítila...
Poslanci mají jednat o změně zákoníku práce, o minimální a zaručené mzdě
Poslanci by měli na mimořádné schůzi začít projednávat úpravu zvyšování minimální mzdy. Novela...
Prostorný rodinný dům 4+kk s nadstandardně velkou zahradou
Žiželice - Hořetice, okres Louny
3 200 000 Kč
- Počet článků 32
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 932x